Latinsko-americké tance

Atraktivní latinsko-americké tance s vysokým emočním nábojem bezprostředně vyjadřují náladu tanečníka. Do soutěžních latinsko-amerických tanců řadíme tance: Samba, Čača, Rumba, Paso doble a Jive. Latinsko-americké tance, stejně jako standardní tance, můžeme tančit v páru, sólově či ve skupině. Původ latinsko-amerických tanců nenajdeme však pouze v latinské Americe, kde jsou kořeny brazilské samby, kubánské čači a rumby, do tanců latinsko-amerických se řadí i španělské paso doble nebo americký jive, který pochází z jihu USA. Obliba latinsko-amerických tanců je vysoká již od první světové války, kdy se tyty tance tančily hlavně v páru. V poslední době je všech pět latinsko-amerických tanců hojně tančeno a vyhledáváno právě v jejich sólové podobě, tančené dívkami a ženami sólově nebo ve skupině po celém světě

Samba

Energií nabitý tanec sice pochází z Brazílie, kořeny však má v Africe. Je to proto, že její největší vývoj proběhl v Brazílii, se kterou je díky stále živým karnevalům spojována. Základní rytmus samby je 2/4 se 48-60 takty za minutu, standardně však 50 takty za minutu a v typické hudbě nabízí až osm různých rytmů, které tanečníci vyjadřují různými typy sambových variací.

Tento rytmický kolový latinsko-americký tanec se poprvé do Evropy dostal kolem roku 1913 pod názvem Maxixe.

Typickým pohybem pro sambu je tzv. sambový pohup a specifické mohutné pohyby pánve. Samba je výrazným, rytmickým, živelným a nespoutaným tancem.

Čača

Koketní, rychlý, hravý a provokativní tanec s důrazem na propínání kolen a odpovídající pohyb pánve pochází z Kuby, kde vznikl na počátku 50.let 20.století za pomoci slavných latinských kapel jako jsou Xavier Cugat a Prez Prado. Čača je tančena ve 4/4 rytmu s 28 až 32 takty za minutu. Typická je chachová přeměna, odkud pochází i její název. Jméno cha-cha je imitací zvuku bot tančících kubánských žen.

Drzý, veselý a bezstarostný, to vše je tanec Cha-Cha. Není tak intimní jako Tango nebo Rumba a pro učení je také jedním z nejsnadnějších tanců. Začátečníci, muži i ženy, shledávají tento latinskoamerický rytmus snadný k poslechu, protože jasně znějící doby se dají snadno počítat.

Rumba

Něžný a svůdný tanec Rumba je svým způsobem lidový kubánský tanec, který ve své nepříliš jasné historii byl zřetelně ovlivněn výraznými prvky africké hudební a taneční kultury a jsou na něm patrny i obdobné vlivy španělské. Domníváme se, že se rumba vyvinula ze starého kubánského tance Son.

Kubánská rumba je se svými přibližně 28 takty za minutu nejpomalejším latinsko-americkým tancem. Hudba má 4/4 rytmus s důrazem na druhou a čtvrtou dobu. Nejtěžší je však rytmus udržet. Charakteristické je opět propínání kolen s důrazem na pohyb pánve.

Tanečnice v Rumbě svými smyslnými a lákajícími pohyby přitahuje pozornost muže, kterého si zvolila. Je to jeden z nejoblíbenějších latinsko-amerických tanců.

Paso doble

Hrdý až drzý tanec vznikl ve Španělsku a inspiroval se býčími zápasy a s tím spojeným nebezpečím, ale i oslavami vyhraného boje torera nad býkem. Pro rytmicky 2/4 paso doble s 60 takty za minutu jsou typické flamengové podupy, zvučné dlaně a výrazná práce prstů a zápěstí.

Skladby mají pevné frázování se třemi vyvrcholeními, tzv. korunami, odpovídajícími dvěma zásahům býka a jeho následnému usmrcení. V překladu tento španělský tanec znamená tzv. „dvojitý krok”. Inspirací je mu korida, tanečnice je muletou v rukou odvážného toreadora, krásnou španělskou tanečnicí či nebezpečným býkem.

Paso doble je pochodový tanec s velmi snadno rozpoznatelným rytmem. Symbolizuje aroganci, pýchu, hrdost a odhodlání. Paso doble je srdeční záležitostí tanečníka.

Jive

Původně je tancem černošských otroků nebo indiánů z jihu USA. Později byl ovlivněn Swingem, Rock and rollem a prvky Boogie Woogie. Tanec je to rychlý, svižný a hravě se postará o naši skvělou fyzičku. Se 4/4 rytmem s až 44 takty za minutu se není čemu divit.

Tanec Jive vznikl na konci 19. století, v Evropě se však rozmachu dočkal až po druhé světové válce. V padesátých letech 20.století přišel Rock and roll. Ten se tančil zpočátku bláznivě, akrobaticky a divoce, avšak byl to on, který, obohacen o pozdější prvek tripl time, dal vzniknout ještě dnes tolik oblíbenému Jiveu.

Rychlý, svižný, temperamentní – tím vším se dá nejrychlejší latinsko-americký tanec Jive charakterizova

Standardní tance

Elegantní standardní kolové tance vyjadřují vznešenost, ladnost pohybu, eleganci tanečníka a lásku k hudbě. Do soutěžních standardních tanců se řadí Waltz, Tango, Valčík, Slowfox a Quickstep. Standardní tance můžeme tančit v páru, sólově nebo i ve skupině. Původ všech standardních tanců nalezneme v Anglii, kromě náruživého tanga, které, ač je řazeno do tanců standardních, kořeny má v latinské Americe, konkrétně v Argentině. Tango je tedy v jádru původem jediným latinsko-americkým tancem mezi tanci standardními. Obliba standardních tanců trvá již od první světové války a dodnes jsou všechny společenské tance nejen v Čechách velice oblíbeny a hojně vyhledávány.

Waltz

Anglický tanec plný ladných vln a tradičních variací v pravidelném ¾ rytmu s krokovým schématem krok-krok-přísun. Tempo se pohybuje okolo 30 taktů za minutu.

Počátky Waltzu nacházíme na začátku 20.století. V roce 1908 přichází do Evropy tanec zvaný Boston, který pravděpodobně pocházel z Ameriky a vypadal v podstatě jako zpomalený a upravený valčík. Byla v něm řada přirozených kroků vpřed a vzad, ale i otáček. Důraz se nekladl na rytmus, ale na melodii. Po r.1914 byl tento tanec naprosto vytlačen vlnou foxtrotu a téměř zapomenut. V roce 1924 se však přes Vídeň vrátil do Evropy jako Waltz-boston, tentokrát však v pravidelném 3/4 taktu.

Pro pohyb Waltzu jsou charakteristické velké zdvihy a snížení, swing ukončený přísunem a rotace páru. Je to pomalý tanec, v jehož hudbě je cítit vůně romantické lásky.

Tango

Dynamické a stále překvapující Tango pochází z Argentiny. Je tančené v 2/4, ale i 4/8, či 4/4 rytmu s rychlostí cca 33 taktů za minutu. Pohyb je rychlý, ostrý a bez zdvihů s napětím a očekáváním časté změny rychlosti směru pohybu. Charakteristické jsou staccato pohyby hlavy.

Držení v Tangu je trochu jiné než v ostatních švihových tancích. Dáma je více vpravo a levou ruku má v pánově podpaždí, asi aby se v přístavní krčmě mohla odtáhnout od nevalně vonícího námořníka. Pohyb je rychlý, ostrý s výraznými změnami a plochý bez zdvihů. Tango je rafinovanou smyslnou výzvou tanečníků.

Valčík

Vídeňský Valčík, původně papežem zakázaný, je, stejně jako Waltz, tančen ve ¾ rytmu s krokovým schématem krok-krok-přísun, ale s rychlejším tempem 60 taktů za minutu. Charakteristický je stálý točivý pohyb vpravo i vlevo.

Valčík je asi nejstarším společenským tancem, jehož počátky jsou z Alp 16. století. V té době se tam tancoval Landler, z něhož už v polovině 18. stol. vzniká Valčík. První standardizaci jeho kroků provedl K. von Markowitz v roce 1919.

Valčík je velmi rychlým tancem. A možná i právě pro tu stále překvapivou rotaci ve valčíku měnící se vpravo i vlevo je Valčík velice oblíbeným tancem jak mezi tanečníky, tak i mezi diváky.

Slowfox

Ladnost a elegance je tolik typická pro tanec, který pravděpodobně vznikl v Americe. Hudební struktura je 4/4 se 30 takty za minutu. Pohyb je velmi plynulý a ladný s elegancí a nadhledem anglického lorda. Charakteristickým znakem je jemná dlouhá pohybová vlna.

Slowfox je nejmladším ze standardních tanců. Jeho předchůdcem je tanec Foxtrot, který navazuje na jazzovou hudbu a jeho název pochází od H. Foxe, který s ním přišel v roce 1910. V Evropě byl pak uklidněn a zpomalen. V roce 1924 se od něj oddělil rychlejší Quickstep.

Pohyb Slowfoxu je velmi plynulý s malými zdvihy a klesy a méně výrazným točením. Zato jeho švih je velmi prostorový. Slowfox se často stává srdeční záležitostí tanečníka.

Quickstep

Zábavný, rychlý a nápaditý tanec se 4/4 rytmem a 50 takty za minutu je nejrychlejším standardním tancem. Počtáři lehkou matematikou zjistí, že tanečníka čeká 200 dob za minutu proti 180 dobám valčíku. Charakterem leží mezi waltzem a slowfoxem, navíc s množstvím poskoků a dalších rychlých akcí.

Quickstep vznikl v roce 1924 z tance Foxtrotu, jelikož na některé rychle hrané Foxtroty nešly tančit kroky pomalejšího Foxtrotu. Navíc se do něj silně promítl Charleston, v té době hojně tančený. Navíc k němu vzniklo hodně variací ovlivněných swingem a synkopami.